Jedinečný hotel za polárním kruhem

9. 7. 2026

Architektonický zázrak za polárním kruhem
V Norsku roste první hotel, který vyrobí víc energie, než sám spotřebuje. Nemá žádné účty za elekřinu, nezatěžuje panenskou přírodu kolem sebe, ale naopak jí pomáhá. V norském regionu Meløy, přímo nad tyrkysovou hladinou fjordu Holandsfjorden, vzniká unikátní projekt s názvem Svart. Tento futuristický kruhový komplex se stane prvním hotelem na světě s takzvanou plusovou energetickou bilancí. Během 60 let provozu by měl do sítě vrátit mnohem více energie, než kolik bylo potřeba na jeho výstavbu, těžbu materiálů, ze kterých je postaven a ještě desítku let fungování k tomu.

Za návrhem stojí známé architektonické studio Snøhetta. Hotel má tvar obřího kruhu tyčícího se na dřevěných kůlech nad vodou. Tento tvar nebyl zvolen náhodou – architekti se inspirovali tradičními norskými sušáky na ryby a venkovskými obydlími rybářů.

Kruhový tvar navíc umožňuje panoramatický 360° výhled na okolní hory a ledovec Svartisen, ale hlavně hraje klíčovou roli v energetické soběstačnosti. Architekti s přesností spočítali, jak sluneční paprsky dopadají na hotel v průběhu celého roku včetně polárního dne a noci. Střecha hotelu je proto specificky zkosená a kompletně pokrytá solárními panely.

Jak to bude fungovat?
Svart spotřebuje zhruba o 85 % méně energie než běžný moderní hotel. Aby dosáhl plusových hodnot, využívá kombinaci špičkových technologií.
Mezi ně patří solární střecha, která zachycuje světlo i během dlouhých severských letních dnů, kdy slunce prakticky nezapadá. K vytápění pokojů a ohřevu vody hotel využívá tepelná čerpadla propojená s hlubokými vrty v zemi. Architektura využívá přirozené stínění a moderní izolační materiály, takže v létě není potřeba energeticky náročná klimatizace a v zimě neuniká teplo.

Koncept myslí i na absolutní soběstačnost – hotel bude mít vlastní uzavřený cyklus nakládání s odpady a čištění odpadních vod.

Ještě to ale není
Když byl projekt v letech 2018 a 2019 poprvé představen veřejnosti, plány developerů byly mimořádně optimistické. První hosté se měli v kruhovém komplexu ubytovat už v roce 2021. Realita drsného severského stavitelství však ambiciózní harmonogram přepsala a otevření se posunulo na horizont let 2027 až 2028. Na tak dlouhém zdržení se výrazně podepsala pandemie Covidu, která zmrazila investice i mezinárodní cestovní ruch. Kromě toho narazili inženýři na extrémní technologické výzvy arktického prostředí. Postavit běžnou budovu nad polárním kruhem je složité, ale postavit tam stoprocentně soběstačný hotel bez napojení na veřejné sítě je kumšt.

Architekti museli vyvinout zcela nové materiály a postupy, které odolají brutálním zimním bouřím, mrazům a slané mořské vodě, aniž by poškodily křehký ekosystém fjordu. Každý pilot, na kterém hotel stojí, musel být navržen tak, aby minimalizoval zásah do mořského dna. Ukázalo se také, že vyladit solární systémy pro polární oblasti vyžaduje mnohem více času, než se čekalo. V zimě, kdy slunce týdny nevyjde nad obzor, je hotel plně závislý na energii nastřádané v obřích akumulátorech a na hlubinných geotermálních vrtech. Vývojáři ze společnosti Miris se proto rozhodli raději stavbu zpomalit a celý koncept rozšířit o výzkumnou laboratoř. Pro budoucí úspěch projektu je totiž důležité, aby hotel při svém ostrém startu fungoval bezchybně a nebyl jen pouhým, narychlo dokončeným marketingovým tahem.

Bez barevných kovů by to nešlo
Aby mohl takto technologicky náročný projekt v drsných podmínkách vůbec fungovat, spoléhá na masivní využití specifických materiálů, mezi nimiž jsou barevné kovy. Bez nich by nebylo možné vyrobenou ekologickou energii efektivně přenést, transformovat ani uchovat.

Klíčovým prvkem je zde měď. V hotelu Svart jsou jí stovky kilogramů – najdeme ji ve vinutí high-tech tepelných čerpadel napojených na geotermální vrty, v měničích napětí a především v kilometrech speciálně izolovaných solárních kabelů. Ty musí bezpečně a beze ztrát odvádět proud vygenerovaný masivní střešní fotovoltaikou přímo do bateriových úložišť.

Druhým hrdinou je hliník. Díky své nízké hmotnosti a absolutní odolnosti vůči korozi způsobené slanou mořskou vodou a mrazem tvoří nosné rámy solárních panelů a hliníkové profily střešních konstrukcí. Tyto neželezné kovy zajišťují, že stavba vydrží plánované desítky let bez nutnosti náročné údržby či chemických nátěrů, které by mohly znečistit fjord.

Jaká bude budoucnost?
Hotel Svart ukazuje směr, kterým by se lidstvo vydat. Stavět z udržitelných materiálů a vyrábět čistou energii přímo v místě spotřeby je nová realita.

Tento globální trend však vytváří obrovský tlak na zásoby surovin. Abychom mohli stavět solární hotely, udržitelná města a ekologické elektroinstalace, spotřebováváme miliony tun mědi, hliníku a materiálů pro baterie. A právě zde se ukazuje obrovský význam lokální recyklace. Každá stará autobaterie, kterou odevzdáte k odborné likvidaci, nebo staré měděné trubky a kabely, které skončí ve výkupu barevných kovů, znamenají méně drancování přírody a méně emisí z těžby. Zelená budoucnost v Norsku totiž začíná u správného třídění a recyklace kovů u nás doma.

Zdroj: svart.no, lideazeme.cz, jenprocestovatele.cz, elitevoyage.com,