Nejvyšší stavba v ČR

21. 9. 2026

Vysílač Liblice
Při cestě z Prahy do Kolína nejde přehlédnout dvě majestátní ocelové konstrukce, které dominují Polabské nížině. Jde o dvojici stožárů rozhlasového vysílače Liblice B, které se tyčí do výšky 355 metrů. Jsou o 25 metrů vyšší než Eiffelova věž s anténou na vrcholu a zdaleka nejvyšší stavbou v České republice. Tyto stavby představují nejen nejvyšší konstrukce v České republice, ale také technologický unikát a monumentální pomník jedné éry radiokomunikace.

Vysílač Liblice B byl postaven
Jako hlavní strážce a šiřitel středovlnného vysílání (AM) pro celou Česko-Slovenskou republiku a velké části střední Evropy. Jeho primárním účelem bylo šíření stanice Československý rozhlas 1 – Praha (později ČRo Dvojka). Postaven a uveden do provozu byl v roce 1976.
Díky mimořádnému výkonu a skvělým vodivým vlastnostem Polabské nížiny dokázal signál z Liblic pokrýt celé území státu a v nočních hodinách dosahoval tisíce kilometrů za hranice.

Aby mohl vysílač vyzářit stotisíce wattů energie do celé Evropy, proudily obří elektrické výkony přes tuny vysoce čisté mědi v transformátorech, cívkách a silnoproudém vedení. Měď má bezkonkurenční elektrickou vodivost a bez ní by signál Československého rozhlasu nikdy nedorazil k miliónům posluchačů. 

Uvnitř konstrukce stožárů
je nainstalován speciální šplhající výtah Alimak, který vyjede na vrchol za zhruba 15 minut. Ten společně si vrcholovými protivětrnými štíty využívají hliníkové slitiny pro jejich nízkou hmotnost a odolnost vůči korozi v extrémních výškách 355 metrů nad zemí.

Historie
vysílání v Liblicích sahá hluboko do 20. století. Původní vysílač Liblice A z roku 1931 se skládal ze dvou 150 m vysokých dřevěných stožárů. Ve své době patřil k nejmodernějším v Evropě. Dřevěné stožáry sloužily až do 60. let, kdy byly odstřeleny a nahrazeny. V polovině 70. let bylo rozhodnuto o kompletní modernizaci. Nový vysílací komplex Liblice B s dvojicí 355 m stožárů byl dokončen a uveden do provozu v roce 1976. Konstrukci vyprojektoval a dodal tehdejší národní podnik Vítkovice Steel.

Každý stožár je ukotven ve čtyřech směrech a třech výškových úrovních masivními ocelovými lany. Celková hmotnost jednoho stožáru je neuvěřitelných 450 tun.

Šplhající výtah vyváží techniky podél svislé kolejnice. Výměna žárovky na vrcholovém signalizačním majáku tak nevyžaduje celodenní fyzický výstup, i když při poruše výtahu musejí technici zdolat tisíce příček po žebříku. Využívají přitom nejvyšší výtah svého druhu v ČR.

Jedním z dlouhodobých témat, na která v minulosti upozorňovali ochránci přírody a ornitologové, byla kotvicí lana stožárů. Obří ocelová lanka napnutá v obrovských úhlech a výškách představovala pro ptactvo skrytou hrozbu. Zejména během jarních a podzimních tahů, kdy oblohu křižují hejna tažných ptáků, tvořila tenká lanošlapná síť obtížně viditelnou překážku. Docházelo tak ke kolizím, což vyvolalo nutnost hledat ekologická řešení a opatření ke snížení rizika, například instalaci vizuálních odpuzovačů, které lana pro ptáky zviditelní.

S provozem takto strategického a zároveň potenciálně nebezpečného zařízení se pojí i striktní bezpečnostní režim. Celý oplocený areál vysílače byl proto z bezpečnostních důvodů nepřetržitě střežen kamerovými systémy a ostrahou. Vzhledem k vysokému napětí, technickému zázemí a faktu, že pád jakéhokoliv předmětu z takové výšky by mohl být smrtelný, je vstup veřejnosti do bezprostřední blízkosti stožárů přísně zakázán. Dalším důvodem zákazu vstupu je fakt, že podobné objekty podléhají přísným režimům utajení a zabezpečení proti neoprávněnému vniknutí. 

Liblické stožáry drží české výškové prvenství, navíc se řadí po celé Evropě do vysílacích monstr-staveb.

Budoucnost věžových obrů
Silný útlum středovlnného vysílání (AM) napříč Evropou vedl k tomu, že Český rozhlas k 31. prosinci 2021 oficiálně ukončil analogové vysílání na středních a dlouhých vlnách. Provoz vysílače Liblice B byl z důvodu extrémní energetické náročnosti a přechodu posluchačů na FM a digitální vysílání DAB+ zastaven.

Na rozdíl od jiných AM vysílačů, např. Topolná u Uherského Hradiště, jejíž stožáry byly odstřeleny, pro Liblice B probíhají diskuse o jejich dlouhodobém zachování. Stožáry jsou technicky ve velmi dobrém stavu.V budoucnu totiž mohou sloužit jako kotevní body pro systémy kritické infrastruktury, datové přenosy, nebo jako prvky integrovaného záchranného systému a armády. Tyto plány opakovaně ministerstva zamítly. Probíhají také iniciativy prohlásit stožáry a vysílací halu za technickou památku ČR. O jejich osudu rozhoduje společnost České Radiokomunikace a.s., které zveřejnily záměr dvojici vysílačů kvůli vysokým nákladům na údržbu prodat.

Stožáry v Liblicích tak prozatím zůstávají nepřehlédnutelnou dominantou Polabí a tichou připomínkou doby, kdy byl zvuk šířen prostřednictvím stotisíců wattů elektromagnetické energie napříč celým kontinentem.

Zdroj: cs.wikipedia.org, cra.cz, technickytydenik.cz, informace.rozhlas.cz, pamatkovokatalog.cz, info.cz