Znáte příběh hliníkových žaluzií?

16. 3. 2026

Znáte příběh hliníkových žaluzií?
Většina z nás je máme doma. Jsou tak všední, že je prakticky nevnímáme, dokud nás nezačne škádlit slunce. Přesto v sobě hliníkové žaluzie nesou fascinující kus historie a technologický um.

Žárlivé žaluzie
Věděli jste, že žaluzie vděčí za své jméno lidské neřesti? Slovo pochází z francouzského jalousie – žárlivost. První předchůdci dnešních lamel se objevili v orientálních harémech. Sloužily žárlivým mužům, kteří měli možnost sledovat okolí, zatímco jejich ženy zůstaly skryty před zraky veřejnosti. Tehdy se však vyráběly z rákosu nebo dřeva, což s sebou neslo řadu nevýhod – od plísní až po vysokou hmotnost.

Po válce přišel zlom
Skutečný zlom nastal po roce 1945. Druhá světová válka byla tzv. válkou hliníku. Lehký a pevný kov byl klíčem k ovládnutí nebe a jeho výroba se během pár let zdesetinásobila. Když ztichly zbraně, zůstaly na vrakovištích tisíce vyřazených letounů Spitfire a Messerschmitt a továrny měly obrovské přebytky materiálu.
Inženýři tehdy stáli před výzvou. Co s ním? Odpověď našli v roce 1946. Využili technologie pro výrobu letadel a vytvořili první tenkou, pružnou a nezničitelnou hliníkovou lamelu. Hliník přinesl opravdovou revoluci. Žaluzie byly najednou lehké, nerezavěly a díky schopnosti odrážet tepelné záření začaly fungovat jako zrcadlo, které v létě nepustí horko do bytu.

Navždy mladý
Hliník má vlastnost, kterou mu ostatní kovy mohou závidět. Jeho životní cyklus je totiž nekonečný. Atom hliníku, který byl součástí křídla letadla v roce 1944, může dnes tvořit lamelu v okně. Jako bonus se přii jeho recyklaci spotřebuje o 95 % méně energie než při jeho první výrobě z rudy.

Výroba lamel
je složitý technologický proces - kontinuální lití a válcování za studena. Nejdříve se hliník roztaví a odlije do nekonečného pásu. Poté prochází obřími válci, které ho stlačují až na tloušťku 0,16 až 0,21 mm. Což odpovídá asi tloušťce dvou listů papíru.
Tenký plech se poté leguje nebo-li míchá s hořčíkem nebo manganem, aby byl pružný. Díky tomu se lamela ohne, ale nezlomí. Nakonec se nanáší lak, který se vypaluje v peci, aby barva na slunci nevybledla.

Hliník se vyrábí
z rudy zvané bauxit. Největší doly jsou v Austrálii, Guineji a Brazílii. Největší hliníkárny v Evropě jsou v Norsku díky levné energii z vody a na Islandu. V Česku máme velkou tradici výroby v Břidličné, kde se hliník zpracovává na fólie a lamely už desítky let. Většina hliníkových lamel pochází odtud, z českého podhůří Jeseníků. Závod v Břidličné je už desítky let světovou špičkou ve zpracování hliníku. 

Zajímavosti
- Pro běžné panelákové nebo bytové okno o rozměrech cca 150 x 150 cm je potřeba zhruba 70 až 80 kusů lamel.
- Standardní hliníková lamela o šířce 25 mm váží přibližně 30–40 gramů.

Z jednoho takového okna získáme asi 2,5 až 3 kg čistého hliníku, včetně horního a spodního profilu, pokud jsou také hliníkové.

Recyklujme
Když se rozhodneme pro rekonstrukci a měníme staré žaluzie za nové, často je vnímáme jako bezcenný odpad. Přitom jim můžeme dát nový život. Hliníkové lamely jsou vysoce kvalitní slitinou, která má v recyklačním řetězci obrovskou hodnotu.

Každé kilo hliníku, které neskončí na skládce, ale putuje zpět do pecí, šetří přírodní zdroje a energii. Recyklací 1 kg hliníkových lamel ušetříte tolik energie, kolik by stačilo na provoz televize po dobu několika set hodin. Každé kilo se počítá.

Ceny za výkup žaluzií najdete v ceníku: https://vykup-jinocany.eu/cenik/barevne-kovy-a-kabely/hlinik#menuKind

K výrobě 1 tuny nového hliníku jsou potřeba zhruba 4 tuny bauxitu a obrovské množství elektřiny. Recyklace hliníku je jedním z nejúčinnějších způsobů ochrany životního prostředí. Hliník je dost vzácný na to, aby se válel na skládce. Na rozdíl od papíru, který lze recyklovat jen několikrát nebo plastu, který degraduje, hliník je možné přetavovat donekonečna.

Zdroj: wikipedia.com, rigad.cz, veneti.cz, veronica.cz, foa.cz