Zanikne observatoř v Himalájích?

Dne: 28. 11. 2022

Pyramida
stavba z roku 1986, je vědeckou stanicí blízko základního tábora pro výstup na Mount Everest. Je důležitá pro výzkum klimatických změn a sledování biologické diverzity. Patřila k nejvíce vytěžovaným vědeckým lokalitám na světě. Od devadesátých let se v ní uskutečnilo 520 vědeckých misí s 220 výzkumníky.

Pod správou
Italské rady pro výzkum klimatu ve spojení s Nepálskou akademií pro vědu a techniku je však posledních téměř 9 let bez pravidelného financování a prakticky dochází k jejímu rozpadu. Podfinancování zapříčinilo omezení řady vědeckých projektů v posledních letech. 

Stavba ze skla, hliníku a oceli
přišla o svou údržbu. Při stavbě bylo počítáno s vlastní soběstačností, pyramida byla vybavená tehdy nejmodernější technologií a už v roce 1986 bylo k napájení výhradně využíváno solárních panelů. 

Umístění laboratoře
je klíčové pro výzkum změny klimatu. Ve vysoké nadmořské výšce přes 5000 m nad mořem je místo zajímavé také pro studium znečištění ovzduší na Zemi. Extrémní nedostupnost byla ceněna pro pozorování ekosystémů. Vědci měli možnost provádět výzkumy, které byly v okolí zemských pólů.

Nedaleký základní tábor je výš než většina světových hor. Horolezci jen na cestě sem musí několikrát zastavit a přenocovat, aby si jejich těla zvykla na zvyšující se nadmořskou výšku. 

Od ukončení financování
v roce 2014 budova a její vybavení postupně chátrá. Pro vědce je pro zmapování změny klimatu zapotřebí získávat údaje o počasí alespoň 30 let v řadě. V roce 2024 by tak měli na meteorologických stanicích data za potřebných 30 let. Stanice je dosud nejdéle fungující meteorologickou stanicí v Himalájích a disponuje zásadními daty pro hodnocení klimatických změn. 

Italové zřejmě přerušili financování kvůli změnám ve výdajových prioritách. Kvůli tomu se zde vědecká činnost zastavila. Nestačily finance na skladování vzorků a jejich odeslání ke zpracování v Evropě. Nepálská strana nemá finance ani pro vlastní výzkum, natož na provoz mezinárodní observatoře. 

Při zrychlování oteplování
a tání ledovců i v Alpách, by byla velká škoda přijít o potenciál vybudované vědecké základy. Vědci potřebují co nejvíce dat a hodnocení k modelování změn klimatu pro nížiny. Pochopení tání ledovců v Himalájích je zásadní pro 2 miliardy lidí, kteří jsou závislí na zdroji pitné vody. 

Co se týká budoucnosti
Pyramidy, mnozí jsou velmi skeptičtí ke znovuotevření. V minulosti už jednou takový nepovedený pokus proběhl. Bez ohledu na to je místo připraveno pokračovat v observatořské činnosti a hostit výzkumné skupiny. Nenajdou-li se potřebné finance, bude to konec jednoho z nejstarších vysokohorských výzkumných zařízení.

Zdroj: Nature.com, Peak, horydoly.cz, scientificamerican.com, mteveresttoday.com