Barevné kovy na Jantarové cestě

10. 6. 2024

Měď hrála velkou roli i v Jantarové cestě, jejíž část vede také přes Česko.

Jantárová cesta
jedna z nejstarších a nejvýznamnějších suchozemských obchodních cest vedla v minulosti i přes česká území, od Pobaltí až ke Středozemnímu moři. Využívala se nejvíce od konce 7. stol. př. n. l. do 5. stol. n. l. a to nejen za baltským jantarem - jedním z nejcennějších přírodních pokladů, ale hojně se po ní přepravovala také měď, stříbrné a bronzové výrobky.

Rozvoj cesty
byl pozvolný podle potřeb. Počátky obchodování s jantarem sahají až do dob pravěku. Jantar nalezený u Baltského moře byl velmi ceněn a obchodován do jižní Evropy a Středomoří.

V době bronzové a železné došlo k dalšímu rozvoji díky Keltům a Germánům. Ti zřídili obchodní stanice a osady podél Jantárové cesty, aby mohli pohodlněji obchodovat s dalšími národy. 

Římané pak vybudovali silnice a mosty podél trasy a dokonce zavedli systém cel a daní. Jantárová cesta se tak stala důležitou tepnou pro obchod. Po pádu římské říše došlo ke snížení významu Jantárové cesty a některé úseky úplně zanikly. Přesto fungování cesty sahá až do raného středověku. V jeho pozdějším období znovu klesl s rozvojem námořní dopravy. Dnes je místem bohatým na archeologické nálezy a historické památky, které připomínají bohatou historii obchodu a kulturní výměnu mezi severní a jižní Evropou. 

Trasu využívali obchodníci,
kteří zvolili přirozeně nejkratší cestu, přes dnešní Moravu. Stezka začínala v oblasti Jeseníků a pokračovala přes Olomouc, Staré Hradisko u Prostějova, Brno a pokračovala dál na Vídeň. Aktuálně patří do evropské sítě cyklotras s označením Euro Velo 9. Začíná v Gdaňsku a pokračuje přes celé Polsko, ČR, Rakousko a část Slovinska do Puly v Chorvatsku. Dlouhá je bezmála 2 000 km. Na výlet po Jantárové cestě můžete vyrazit také s cestovní kanceláří.

Měď
hrála v historii Jantárové cesty velmi důležitou roli. Pro její tvárnost a odolnost se využívala k výrobě široké škály předmětů, od nástrojů, přes zbraně až po šperky a nádobí. Měď byla nezbytnou součástí pro rozvoj civilizace. Používala se nejen k výrobě nástrojů, které usnadňovaly zemědělství ale i pro stavbu a další činnosti.

Po Jantarové cestě se přepravovala formou ingotů, různých plechů a drátů. Měď se těžila v mnoha oblastech podél Jantárové cesty, zejména v oblasti Alp, Pyrenejí a Karpat. Dokazují to archeologické nálezy v podobě mnoha pozůstatků vč. ingotů, šperků a nástrojů. Díky těmto nálezům můžeme lépe porozumět roli mědi v této důležité obchodní síti.

Dalšími kovy,
které se hojně po Jantárové cestě přepravovaly, byly:
cín: k výrobě bronzu a pocínování železa k ochraně před korozí
stříbro: sloužilo také v lékařství a k výrobě mincí
zlato: bylo nejcennějším kovym, kromě výroby šperků a mincí bylo od pradávna symbolem bohatství
olovo: výroba střel, trubek a využívalo se na glazury a do barev
železo: výroba nástrojů, zbraní a pancířů, společně s mědí patřilo k rozvoji zemědělství

Důvody k přepravě barevných kovů:

1. Nedostatek zdrojů a vysoká poptávka v severní Evropě 

2. Obchod s barevnými kovy byl pro Římskou říši a další státy podél Jantárové cesty velmi výnosný. Přispíval k prosperitě a rozvoji obchodních sítí. 

Věděli jste o existenci Jantárové cesty a o jejím významu?

Zdroj:
wikipedia.org
narodnipokladnice.cz
echo24.cz
region.rozhlas.cz