Bronz nebo mosaz?

28. 5. 2025

Bronz nebo mosaz?

Bronz i mosaz jsou slitiny mědi, která je jejich hlavní složkou. Liší se svým hlavním příměsovým kovem, což jim dává odlišné vlastnosti, vzhled i využití.

Typická barva bronzu je červenohnědá až matně zlatá, často s teplejším, zemitým tónem. Vlivem oxidace na vzduchu si bronz postupně vytváří charakteristickou zelenou patinu, což je pro mnoho uměleckých a historických předmětů žádoucí.

Mosaz má charakteristickou žlutou až zlatavou barvu, která je velmi podobná zlatu, zvláště u mosazí s vyšším obsahem zinku. Bývá často lesklá.

Zatímco bronz byl klíčovým materiálem pro celou epochu lidského vývoje (bronzová doba),
mosaz se začala masivněji vyrábět a používat mnohem později, až s rozvojem efektivnějších metalurgických postupů. Jejich rozdílné vlastnosti pak předurčily i jejich odlišné role v historii a průmyslu. Bronz a mosaz, ačkoli obě slitiny mědi, se liší svým hlavním legujícím prvkem a mají velmi odlišnou historii a využití. 

Kde se vzaly?
Bronz a mosaz mají odlišnou historii, která úzce souvisí s vývojem lidské civilizace a metalurgie.
Nejstarší archeologické nálezy cínového bronzu pocházejí zhruba z 4500 př. n. l. ze Srbska. Předpokládá se, že to mohl být spíše náhodný objev při tavení mědi z rud, které přirozeně obsahovaly cín. Dříve se také používal arzenový bronz, který vznikal z měděných rud s příměsí arsenu, nebo jeho záměrným přidáváním. Nicméně arzen byl velmi toxický, což vedlo k hledání bezpečnějších alternativ.
Cín je poměrně vzácný prvek a ložiska cínové rudy (kaseiteritu) nejsou všude. To vedlo k rozsáhlým obchodním sítím již v době bronzové. Například cín pro blízkovýchodní a evropské bronzy se často dovážel až z dalekých míst, jako je Cornwall v dnešní Velké Británii, nebo z oblastí dnešního Thajska a Íránu. Tento obchod přispěl k rozvoji dálkových kontaktů a bohatství některých civilizací.
Již v době bronzové metalurgové experimentovali s různými poměry cínu a mědi. Pro zbraně se používal tzv. "klasický bronz" s vyšším obsahem cínu kolem 10%, který byl tvrdší a lépe se odléval. Pro zbroj a helmy se zase hodil "mírný bronz" (asi 6% cínu), který byl kujnější a dalo se z něj vykovávat pláty z ingotu. To ukazuje na sofistikované metalurgické znalosti už před tisíciletími.

Naproti tomu je mosaz výrazně mladší.
Její masové rozšíření souvisí s jinými technologickými postupy. Záměrná a masová výroba začala až za Římské říše. Římané ji nazývali aurichalcum (z lat. aurum = zlato a chalcus = měď/bronz) a cenili si ji pro její zlatavou barvu. Používali ji na mince, šperky, sošky a dokonce i helmy.
Dlouho bylo pro metalurgy obtížné vyrábět mosaz přímým smícháním mědi a zinku, protože zinek je velmi těkavý a při teplotách tavení mědi by vyprchal. Proto se mosaz vyráběla tzv. cementačním procesem: měděné granule se zahřívaly společně s uhlím a zinkovou rudou (např. kalcitem) v uzavřených nádobách. Zinková ruda se redukovala na kovový zinek ve formě par, které se pak vstřebávaly do mědi a vytvářely mosaz. Teprve v 18. století William Champion vynalezl metodu destilace zinku, která umožnila masovou výrobu mosazi přímým legováním.
Mosaz si získala oblibu nejen pro svůj vzhled, ale i pro svou vynikající obrobitelnost (snadno se řeže, vrtá, soustruží) a kujnost. Tyto vlastnosti ji učinily ideální pro složité odlitky a jemné detaily, což bylo pro umělce i řemeslníky velmi cenné.

Bronz
se od svých počátků jako základního materiálu pro zbraně a nástroje, přes umělecké sochy a zvony, vyvinul v klíčový materiál pro speciální ložiska, lodní součásti odolné slané vodě a vysoce kvalitní hudební nástroje (činely, zvony), kde jsou jeho pevnost, odolnost proti opotřebení a akustické vlastnosti nenahraditelné.

Mosaz
od svých antických počátků jako dekorativní kov na mince a ozdoby, přes středověké liturgické předměty a renesanční umění, se stala dominantním materiálem pro dechové hudební nástroje, vodovodní armatury, elektrické konektory a všudypřítomné kování, díky své výborné obrobitelnosti, kujnosti a estetickému vzhledu.

Oba kovy představují úžasný příklad toho, jak lidstvo objevilo a po tisíciletí optimalizovalo vlastnosti slitin pro rozvoj civilizace.

Zatímco hlavní složkou bronze je měď a cín. Může obsahovat i menší množství dalších prvků jako zinek, olovo, hliník, křemík nebo mangan.
U mosazi je hlavní složkou je měď a zinek. Podobně jako bronz, i mosaz může obsahovat další přísady jako olovo, hliník, křemík nebo mangan.

Rozeznat je dokážeme
nejsnáze podle barvy. Při úderu zní bronz houběji a má delší dozvuk. Bronz se hůře ohýbá, protože je tvrdší. Ani jeden barevný kov není magnetický, pokud neobsahuje stopy železa. 

V Y K U P U J E M E