Meteorologické stanice a předpověď počasí

11. 7. 2024

Meteorologické stanice a předpověď počasí

Když zapátráme v historii
zpráv o počasí, dostaneme se stovky let zpět. Kosmas byl tím, kdo ve své kronice zaznamenal, že zima v roce 1090 a 1091 byla teplá a nebyl sníh, ale ve stejném období v roce 1092 napadlo velké množství sněhu a mrzlo jako málokdy. Tyto informace lze považovat za jedny z nejstarších dochovaných zápisech o počasí. Následovaly denní záznamy od Jana z Kunovic z poloviny 15. let, a dalších badatelů.

Klementinum
je nejstarší, dodnes fungující, meteorologická stanice u nás. Nechal ji spolu s hvězdárnou vybudovat Joseph Stepling a to nejen pro vědecké účely, ale také pro využití v zemědělství. Systematická měření zavedl v roce 1752 a ty se provádějí dodnes. Zdejší záznamy jsou ojedinělým zdrojem informací o vývoji teploty ve střední Evropě. Měření jsou natolik důležitá, že je nezastavila ani povodeň v roce 2002, kdy byla celá oblast uzavřena a museli je chodit zapisovat ručně meteorologové z jiných oblastí.

Mendel
je známý především jako zakladatel genetiky, ale mezi jeho koníčky patřila také meteorologie. Měřicí přístroje využíval v areálu Starobrněnského kláštera. Podařilo se mu najít souvislost mezi výskytem většího počtu slunečních skvrn a polární září. Astronomové po něm pojmenovali planetku 3313 a jeho jméno nese také první česká vědecká stanice v Antarktidě. 

Meteorologické sloupky
s měřicími přístroji jsou součástí mnoha parků, náměstí nebo dalších významných míst. Vypadaly jako malé ozdobné altány a vyrůstaly převážně v lázeňských městech. Dosud jich existuje 71, mezi nejstarší dosud fungující meteorologický sloupek se řadí ten u Isabeliny promenády ve Františkových Lázních. V Českých Budějovicích najdeme v meteo sloupku u hlavní pošty papír s vytištěnou týdenní předpovědí.
Seznam všech meteo sloupků najdete na Wikipedii.

Současné sledování počasí
se neobejde bez moderního vybavení jako jsou výkonné počítače, meteorologické stanice a radary. Jejich dosah je zhruba 250 km a jsou rozmístěny tak, aby pokryly celé území republiky a nejbližší okolí. K tomu každých 10 minut vysílají data stacionární družice ve výšce 36 000 km nad povrchem země.

Tady se shromažďují veškeré informace o vlhkosti, teplotě, délce slunečního svitu, tlaku, srážkách atd. Ze získaných dat se vykreslují synoptické a výškové mapy a další výstupy pro detailní předpovědi počasí.

Meteorologické stanice

jsou vyrobeny ze skla, plastu, kompozitních materiálů a nerezové oceli. Svoje místo tu mají i barevné kovy, které se využívají kvůli jejich odolnosti proti korozi a nízké váze. 

Hliník se využívá ke krytům měřicích přístrojů, které chrání jednak před povětrnostními vlivy a před mechanickým poškozením. Měď, hliník a platina se používá v odporových teplotních článcích. Senzory v termočláncích využívají princip Seebeckova efektu - při zahřátí dvou různých kovů na spoji se vytváří napětí, které se měří a převádí na teplotu.

V Y K U P U J E M E

V ČR
máme asi 40 přízemních meteorologických stanic (po světě je jich rozmístěno kolem 11 000). Provozovatelem většiny z nich je Český hydrometeorologický ústav, do měření se můžete přidat jako dobrovolníci. 

Meteorologické stanice můžeme dále dělit podle různých kritérií. Synoptické, tedy ty, která provádějí běžná měření, předávají data téměř v reálném čase. Najdeme je na Milešovce, Šeráku, na Lysé hoře, Churáňově, v Šindelové nebo v Přimdě. Pro detailnější a specializovaná měření jsou stanice doplněny observatořemi, leteckými stanicemi a klimatologickými stanicemi. 

Profesionální stanice
měří teplotu vzduchu (max/ min) ve výšce 5 cm a 2 m nad zemí, vlhkost vzduchu ve výšce 2 m nad zemí (2 výšky se používají pro vytvoření teplotního profilu, ze kterého se dá odvodit řada informací, např. o bouřkách), směr a rychlost větru ve výšce 10 m nad zemí (jedná se o dostatečnou výšku nad vlivem terénu a překážek, jako jsou stromy, budovy a kopce. To umožňuje stanici měřit rychlost větru, která je reprezentativnější pro širší oblast), množství vodních srážek, napadaného sněhu, množství oblačnosti a pozorují se další meteorologické vlivy jako je bouřka, mlha, jinovatka, náledí, námraza, rosa atd. 

Oblíbenými
jsou domácí meteostanice, které přinášejí řadu funkcí, díky kterým se můžete dozvědět více o fungování počasí a v neposlední řadě plánovat své venkovní aktivity. 

Také domácí meteostanice obsahují barevné kovy:
Měď - v teplotních senzorech, senzorech vlhkosti a elektronice
Hliník - v teplotních senzorech, krytech a elektronice
Platina - v teplotních senzorech a elektronice

A jak je to s těmi rosničkami předpovídajícími počasí? Odborníci se raději při předpovědi počasí spoléhají na sofistikované nástroje a metody, jako jsou radary, satelity a počítačové modely, k předpovědi počasí.

Zdroj: wikipedia, chmi.cz, kudyznudy.cz, mscb.vida.cz