Složení olympijských medailí - jak šel čas

8. 11. 2024

Složení olympijských medailí - jak šel čas
Barevné a drahé kovy jsou nedílnou součástí olympijských medailí.

Ve starověku vítězové byli namísto medailí ověnčeni věnci z olivových větviček (původně se jednalo pouze o větvičku z nejstarší olivy  olympijského háje), bohatí mecenáši poskytovali vítězům peněžní odměny včetně množství drahých kovů, zlata a stříbra. 

Novodobé olympijské hry
Od 19. století, první olympijské hry v roce 1896 v Athénách, ještě nedisponovaly jednotným systémem medailí. Např. při těchto olympijských hrách nebylo medailí oceněno 3. místo.  Původně byly medaile navrženy k přišpendlení na hruď. Teprve v roce 1960 se medaile začaly nosit kolem krku. Změnila se medailová tradice a od těchto her v Itálii se olympijské medaile začaly vybavovat pamětními stuhami.

Ve 20. století se ustálil dnešní systém 3 typů medailí - zlaté, stříbrné a bronzové. Poprvé se tak stalo na olympijských hrách v roce 1904 v americkém St. Louis. Jejich složení se v průběhu času mírně měnilo. 

Zlatá medaile ve skutečnosti obsahuje velmi malé množství zlata, stříbrná medaile je ze stříbra a mědi a bronzové jsou slitinou mědi a cínu.

Proč zlato, stříbro a bronz?
Především jde o vzácnost a zpracovatelnost těchto kovů. Tyto kovy se nacházejí ve stejném sloupci periodické tabulky, což znamená, že mají mnoho stejných vlastností vhodné pro výrobu medailí. Bronz se skládá převážně z mědi, která je v horní části sloupce - je nejméně vzácná (3. místo), stříbro je o úroveň níže, vzácnější než měď (2. místo). Zlato je ve sloupci pod stříbrem a je z těchto 3 kovů nejvzácnější (1. místo). 

Nyní mají olympijské medaile standardizované složení i rozměry (minimální rozměry, jsou stanoveny na 60 mm v průměru a tloušťku alespoň 3 mm). Přesné složení může mít malé odchylky v závislosti na konkrétních olympijských hrách a pořadatelském městě. Design medailí odráží kulturu a historii pořadatelského města s nutností grafického odkazu ke sportu.

Zlatá: obsahuje přibližně 93 % stříbra, 6 % mědi a pouze velmi malé množství zlata (obvykle méně než 1 %). Vítězové získávají stříbrné medaile, které jsou pokryty pouze symbolickou zlatou vrstvou s hmotností nejméně 6 gramů.
Stříbrná: obsahuje stříbro a měď (obvykle kolem 92,5 % stříbra a 7,5 % mědi).
Bronzová: je slitinou mědi a cínu (obvykle kolem 97 % mědi a 3 % cínu).

Přesto, že jsou olympijské medaile velmi cenné, velká část jejich hodnoty je sambolická. Vytvoření skutečné 100% zlaté medaile je natolik nákladné, že od roku 1912 nebyla žádnému olympionikovi udělena medaile z čistého zlata. 

Změny ve složení kovů se mění v průběhu času kvůli ceně a dostupnosti kovů. 

Zajímavosti

Pro výrobu 4700 ks medailí pro olympijské hry v Londýně v roce 2012, byly dohromady potřeba necelé 2 tuny stříbra, mědi a zlata. Největší byla spotřeba stříbra – 1210 kg, následuje měď s 700 kg, zlata jejich výrobci spotřebovali jen 9,6 kg.

Při přípravách na olympijské hry v Tokiu 2020 (kvůli pandemii odloženy na rok 2021) se vnímání ohledně získávání surovin dramaticky změnilo. Japonci se rozhodli, že se kvůli ochraně životního prostředí a ekonomickému hospodaření se surovinami pokusí získat zlato na medaile ze starých mobilních telefonů (z 35 telefonů lze vytěžit jen 1 gram zlata).

V Y K U P U J E M E

Během více než stoleté olympijské tradice se medaile staly nejen symbolem nejvyššího sportovního ocenění. Přesto, že jejich skutečná hodnota nemusí mít velkou cenu, jedná se o umělecké dílo. Olympijské medaile postupem času získávají na významu i hodnotě. 

Zdroj: wikipedia.cz, metalcasts.cz, www.izlato24.cz, Bakalářská práce: Komparace financování antických a novodobých olympijských her (2014 Michael Mach)